Růst a kvetení všech cibulnatých a hlíznatých květin ve sklenících je velmi závislé na teplotě nejen v době růstu, ale ještě více v době vegetačního klidu.
Po dlouhou dobu z neznámých důvodů v některých letech frézie dobře klíčila, normálně rostla a kvetla, a v jiných letech neklíčila vůbec, přestože v zemi probíhaly normální životní procesy. V roce 1935 se začalo zkoumat, proč k tomu dochází.
Nizozemští vědci A. Hartsema a Z. Luyten jako první upozornili, že k těmto jevům nedochází v jižní Francii, která je mnohem teplejší než Nizozemsko. Výzkumníci skladovali hlízy frézie po dobu 10 týdnů při různých teplotách: 9, 20, 23, 25 a 28 °C. Ukázalo se, že pouze hlízy skladované při teplotě 9 °C vykazovaly slabou klíčivost. Nejlepší klíčivost byla pozorována, když byly hlízy uchovávány v teple. Později zjistili, že optimální teplota skladování je ještě vyšší, 31 °C. Hlízy by se v ní měly uchovávat po dobu 10 týdnů. Jiní výzkumníci prokázali, že hlízy by měly být uchovávány při teplotě 28-31 °C po ještě delší dobu 3-4 měsíců, než začnou dobře klíčit a bohatě kvést.
Mnozí odborníci se domnívají, že hlízy uchovávané v teple by se měly před výsadbou udržovat 3-4 týdny při teplotě 13 °C. Někteří autoři (A. Hartsema, K. Kukulčanka) tvrdí, že takové hlízy dobře rostou a brzy kvetou, jiní (B. M. Mansour, H. Jensen) to nepotvrdili. Dá se říci, že frézie, jejichž stvoly jsou skladovány při teplotě 13 °C, vytvářejí dlouhá květenství, což je velmi důležité. Hlízy uchovávané při této teplotě déle než 4 týdny klíčí až po 3-4 měsících.
Hlízy uchovávané při vysokých teplotách po dobu delší než 4 měsíce se výrazně zmenšují v důsledku vyčerpání živin v důsledku intenzivních biochemických procesů. Ale co když musí být hlízy dlouho v klidu?
Biologické procesy v hlízách
Po odkvětu rostliny začnou intenzivně růst nové hlízy a na bázi bývalých listů se vytvoří děti. Pokud jsou vykopané hlízy uchovávány při teplotě 20 °C, rostou děti během období klidu a přijímají živiny z mateřské hlízy. Van de Nees (A.G.A. Van de Nees) skladoval v roce 1957 hlízy frézie při 13 °C po dobu 9 měsíců. Během této doby vyrostly nové hlízy, ale jejich hmotnost činila pouze 60 % hmotnosti mateřských hlíz. Živiny z mateřských hlíz se tak přenesly do dceřiných hlíz, ale velká část z nich byla spotřebována na bioenergetické procesy. Tento autor rovněž zjistil, že při skladování hlíz při teplotě 1-2 °C nedochází k biologickým procesům. V těchto podmínkách mohou přežít 9-11 měsíců, ale hlízy je třeba ještě 3-4 měsíce před výsadbou uchovávat při teplotě 28-31 °C.
Mnoho výzkumníků zkoumalo vliv různých teplot na hlízy frézie a dormantní hlízy. Vedle nich se Holanďan C. J. Kragtwijk (1961), Dánové A. Klougart a E. Jorgesen (1962), Japonci S. Abe, J. Kawata, A. Utada (1964), K. K. K. K. (1964) a C. K. K. (1964). Kosugi, A. Sumitoma (1955).
Fyziologický vliv teploty na hlízy během vegetačního klidu doložil dánský vědec F. Renstrom v roce 1965. Zjistil, že frézie rostou normálně pouze tehdy, když jejich hlízy obsahují dostatek růstových stimulátorů podobných auxinu. Tyto stimulanty se syntetizují v hlízách při vysokých teplotách během vegetačního klidu. V hlízách skladovaných při 5 °C nebyly nalezeny žádné auxiny a při 10 °C jich bylo nalezeno jen málo. Toto množství stačilo pouze na vytvoření kořenů a nových hlíz.
Délka pěstování, výnos a tím i ekonomická životaschopnost rostlin závisí na správném teplotním režimu během období vegetačního klidu.
Proto je důležité, aby si pěstitelé frézií uvědomili, že sázet lze pouze hlízy, které byly 3-4 měsíce skladovány při teplotě 28-31 °C (relativní vlhkost 65-80 %). Pokud mají hlízy zůstat delší dobu v klidovém stavu, měly by se skladovat v chladničce (1-5 °C). Poté by se měly ještě 3-4 měsíce před výsadbou uchovávat při vysoké teplotě (28-31 °C).
