Existují tři způsoby rozmnožování hlíznatých rostlin – méně obvyklé semena a hlízy a nejběžnější hlízy. Hlízy se dělí na velké (průměr 3,2 cm a větší), střední (3,1 až 2,5 cm) a malé (do 1,5 cm). Hlízy menší než 1,5 cm se již nepovažují za hlízy, ale za hlízy.
Hlízy se dělí do generací podle stáří: hlízy zaseté na jaře a vypěstované na podzim jsou první generace, hlízy vypěstované v následujícím roce jsou druhá generace atd. Generace 1 až 3 jsou vhodnější pro množení a mají obzvláště krásné květy. Hlízy starší než 4 roky již nejsou vhodné k množení.
Množení hlíz a stonků
Pro rychlejší množení se hlízy obvykle dělí na několik (tři nebo více) částí. Tímto způsobem se hlízy ve frakcích 1-2 množí mnohem rychleji. Hlízy se dělí po jedné, jeden až tři dny před výsadbou. Všechny části musí mít kořenové odnože a pupeny, protože všechny části vytvářejí rostliny, ale ne všechny kvetou nebo kvetou později než obvykle. Řezání se provádí ostrým nožem, který se po každém řezu vydezinfikuje. Velmi důležité je také provádět řezy drceným dřevěným uhlím smíchaným s práškem TMTD nebo sírou. Dalším trikem pro rychlejší množení je sázení stonků dnem vzhůru.
Chcete-li získat větší hlízy, musíte květenství přerušit, abyste zabránili jejich rozkvětu. Při výsadbě je třeba odlomit vrcholový výhon, po kterém následuje růst dormantních pupenů, čímž vzniknou rostliny 2 skupin.
Kardony množené pomocí stonků začínají po delší době degenerovat, proto je nutné je množit ze stonků.
Po 2,5 až 4 měsících je možné vysévat hlízy. Dělí se do následujících kategorií: menší – do průměru 0,9 cm – a větší – od průměru 0,9 do 1,5 cm. Ty druhé klíčí lépe. Pokud jsou hlízy skladovány ve správných podmínkách, vydrží klíčit velmi dlouho, možná i několik let. Vhodné podmínky jsou nízká teplota (asi 2 až 3 stupně) a dostatečná vlhkost (80-85 %).
Vhodné substráty pro výsev
Pokud jde o nejvhodnější výsevní substrát pro truhlíky a kontrolky, je to podestýlková rašelina (pH 5,5 až 6,5), která se nakříduje v množství pět až osm kilogramů na metr. Současně se do rašeliny opakovaným kopáním přidávají minerální hnojiva: dusičnan amonný 400 g/m3, superfosfát 1300 g/m3, dusičnan draselný 1000 g/m3 a síran hořečnatý 300 g/m3. Poté se přidají mikrohnojiva; do 1 m3 rašeliny se přidá 80 g síranu železitého (FeSO4), 5 g síranu manganatého (MnSO4), 25 g síranu měďnatého (CuSO4), 4 g síranu zinečnatého (ZnSO4), 4 g kyseliny borité a 1 g molybdenanu amonného. Pokud je rašelina sypká, lze mikrohnojiva přidat suchá, ale je lepší je rozpustit ve vodě a smíchat s rašelinou a několikrát překopat.
Kdy vysazovat kardony
Jakmile se na poli začne oteplovat a půda se prohřeje, je možné vysévat kukuřice. Nové odrůdy by se měly vysévat v březnu. Hlízy se vysévají do země do sběracích boxů, přičemž v každém boxu je asi 150 kusů v hloubce jednoho nebo několika centimetrů. Bedýnky se zpočátku udržují při mírné teplotě (asi 10-12 °C) a po zakořenění a objevení sazenic se ponechávají při teplotě asi o 10 °C vyšší. Nejvhodnějším prostředím je skleník, ale vhodné mohou být i jiné dobře větrané a světlé prostory. Po zámrazu se sazenice zasadí do půdy tak, že se jednoduše odstraní dno krabice.
Uvědomte si, že pokud chcete vypěstovat první nebo druhé plody v jedné sezóně, je třeba prodloužit vegetační období. Zde je několik tipů, které vám pomohou prodloužit vegetační období a vypěstovat větší hlízy. Vegetační období lze prodloužit například výsevem hlíz do vyhřívaných sazenic. V tomto případě jsou umístěny hustěji než v krabicích. Výsev by měl být proveden, když venkovní teplota vystoupí nad bod mrazu. Vložky by měly být na noc zakryty slámou a přes den větrány. Rámy by se měly odstranit, až bude venku úplně teplo. S příchodem podzimních mrazů by měly být rostliny zakryty polyethylenovou fólií.
Je velmi důležité, aby rostliny, které kvetou brzy, stárly rychleji, proto není vhodné usilovat o kvetení v témže roce. Naopak, pokud se květy objeví na podzim, měly by se sklízet ještě před otevřením. To povede k mnohem lepšímu růstu vašich gymnospermů.
